Z posledních setkání vyberu jedno, které bylo velmi osvěžující. Někdo tomu říká aha moment. Přemýšlím, člověk na druhé židli vypráví a já jako obvykle sleduji, jak má naše mysl tendenci neustále se piplat v minulosti a budoucnosti. Zabývá se něčím, co už bylo a není a nebo naopak konstruuje stovky různých scénářů do budoucna. A přitom kde máme záruku, že alespoň jeden z těch scénářů se opravdu uskuteční? Co když se do té doby okolnosti promění tak, že zjistíme, že jsme se obávali zbytečné a namísto toho, abychom byli v přítomném okamžiku – teď – a využili jej efektivně, tak jej obětujeme pro setrvání v obavách a strachu. Přitom zcela zbytečně.
Poslouchám tedy obavu o budoucnost. “Život už mám za sebou.”, “Mám strach, že budu závislý na pomoci někoho jiného.”, “Mám strach z nemoci.” Naše mysl má tendence často vidět jako první ty horší scénáře. Zbytečně. Odnaučme se to. Zabrzdi mysl a cíleně si uvědom, jak budeš v dalších chvílích přemýšlet!
Je někde záruka, že už má život za sebou? Co když ho čeká ještě dalších 40 let v pohodě a bez nemoci?
Strach ze závislosti na pomoci druhých lidí? Že nás někdo bude muset nakrmit? Že nám bude muset jít nakoupit? Že si sami nedojdeme do sprchy? To jsou závislosti, kterých se obáváme a myslíme si, že nyní závislí nejsme. Máme totiž pocit, že jsme bytosti oddělené a schopné fungovat samostatně, zcela bez závislosti na druhých. To je moderní forma výuky. Ovšem špatná forma výuky. 🙂 My jsme závislí od chvíle, kdy se spojí spermie s vajíčkem. Dnes jsme závislí na pekařích, na popelářích, na lékařích a sestrách, na opravářích aut, výtahů a ohromném množství dalších lidí, kteří kdyby nedělali to, co dělají, měli bychom velký problém. Je to tak, přátelé? Smiřme se s tím, že v našem běžném zrození je závislost naší nedílnou součástí. Žádná věc neexistuje nezávisle.
Neznečišťujme si čistou mysl plácáním se v budoucnosti. Pomáhejme upřímně druhým a podporujme se navzájem. Proč? Protože jsme na sobě závislí.
Strach a obavy jsou pouze iluze, které si vytváříme v naší vlastní mysli.
Co si z toho vezmeme? Zkusme mysl udržovat co nejvíce v přítomném okamžiku. Když uteče, vrátit zpátky a uvědomit si, že se zase takové drama, jak to na první pohled vypadá, neděje. Připomínejme si vzájemnou závislost – je všudypřítomná. Oslabujme náš strach a přílišné zdržování se v budoucnosti.
Pojďte společně se mnou meditovat prostřednictvím meditačních audio nahrávek.
Přečtěte si o nich více zde.