Štěstí nevychází z vnějších věcí

Tak často si myslíme, že až budeme mít vysněnou práci, až budeme mít velký dům, až budeme mít lepší auto, až dosáhneme bodu X, přijde chvíle štěstí, které přetrvá a nezmizí, zůstane s námi napořád. Šťastný budu, až budu milovat sám sebe, šťastný budu, až budou všechny věci v rozpoložení, v jakém je chci mít.

Přijali jsme za společenskou normu, že minimalistický způsob života bez balastu je nudný a znamená neefektivní využití času. A tak shromažďujeme věci, které nepotřebujeme, obklopujeme se událostmi, které nám v důsledku nic nepřinášejí. Aby nám aspoň chvíli vydržel prchlivý pocit štěstí, musíme stále dokola tohle všechno udržovat a obnovovat. Pravdou však je, že ve vnějších věcech, v událostech ani v ostatních lidech se trvalé štěstí nenachází.

A tak když jej zde hledáme, jediné co nám v životě zbyde, bude právě jen to hledání a nenacházení, které samo o sobě je celkem únavné, nese s sebou problémy a špatné nálady. Štěstí totiž vychází z naší mysli. Klidné a vyrovnané.

Totiž klidná a vyrovnaná mysl, která na věcech neulpívá, má potenciál rozpoznat, co to vlastně je… to štěstí.

Klidná jako hladina bez velkých vln.

K dosažení klidné a vyrovnané mysli existují metody.