Rozdíl mezi nirvánou a plným probuzením

Na mém Youtube kanálu (najdete zde), kde čas od času zveřejňuji různá videa a mezi kterými je také namluvený příběh Buddhy Šákjamuniho, se mi objevil zajímavý pokročilý dotaz na rozdíl mezi nirvánou a plným probuzením. Je to zajímavá otázka. Pro některé buddhistické školy znamená jedno a to stejné, nikoliv však pro mahajánový buddhismus (Velký vůz), který za těmito pojmy vidí velký významový rozdíl. Ačkoliv se jedná o téma dosti pokročilé, dotaz i moji reakci na něj zakládám zde do svého blogu, protože by toto téma jistě mohlo někoho oslovit a podnítit touhu přemýšlet hlouběji.

Dotaz zněl: Jaký je tedy podle Tebe rozdíl mezi nibbánou a probuzením? Zde to rozlišuješ, ale např. dle theravádové tradice je to to samé, tedy stav mysli, kterého Buddha dosáhl pod stromem bódhi. Náš učitel Roman Hytych to vysvětluje tak, že Buddha nebyl neustále v nibbáně v tom smyslu, že by pořád spočíval v tom stavu mysli (jinak by nemohl komunikovat s běžnými bytostmi), ale že i když z meditace vystoupil, tak u něj proběhla určitá změna perspektivy, díky které na věcech neulpíval a skrze kterou se díval na svět, a tím pádem dřívější zatemnění mysli se už neměly šanci vrátit.

Reakce: Ahoj a děkuji za dotaz. Já určitě nejsem ten, kdo by měl někde něco přednášet ze své hlavy, tento text o příběhu Buddhy je text volně dostupný na internetu. Nicméně i přesto si myslím, že mezi nirvánou a plným probuzením je rozdíl. Tedy alespoň podle mahajánové tradice bych ho vnímal. Pravda, pro stoupence theravády lze mezi nirvánu a plné probuzení dosadit rovnítko a postavit je tak na roveň. Ovšem pro mahajánu (Škola žlutých čepic) je nirvána vysvobozením mysli z pout samsáry, vyhasnutí ohně nevědomosti, nesnášenlivosti a připoutanosti, jinak řečeno vysvobození vlastní mysli – v tomto stavu může bytost setrvat po neomezenou dobu, ale nemůže nijak pomoci druhým cítícím bytostem. Mahajána vidí dál a vlivem silného soucítění jdeme motivováni bódhičittou po cestě bódhisattvy skrze 6 páramit (Šest dokonalostí) až za osobní nirvánu (v theravádě arhat) k plnému probuzení, jinak řečeno buddhovství. Buddha narozdíl od arhata (ten, který dosáhl nirvány a již se nevrátí) je vševědoucí, plně a beze zbytku chápe i skryté jevy jako karma a prázdnota, ví jak druhým cítícím bytostem pomoct tím nejefektivnějším způsobem tam, kde je to aktuálně nejvíce potřeba (tzv. vrcholná nirmanakája – Buddhovo tělo vyzáření). Buddha také jako jediný dokáže vidět obě dvě pravdy zároveň – konvenční i absolutní.

Pojďte společně se mnou meditovat prostřednictvím meditačních audio nahrávek.
Přečtěte si o nich více zde.