Přehnanou sebeláskou člověk ubližuje

Z Šántidévova díla vyplývá, že sebeláska tak, jak ji prezentujeme podle našich zvyklostí (západní způsob života s potřebou neustále upřednostňovat sebe a hledět si jen svých zájmů) je špatnou cestou, která s sebou nese strach, čím dál větší lpění, pocity nedostatku a sobeckost. Jen se podívejte.

Dokonalé pohroužení
121. Odvržení sebelásky

Kdo se má příliš rád,
i to nejmenší mu nahání strach;
proto moudrý nenávidí své vlastní Já,
zdroj všech strachů.
Jen z vlastní sebelásky
člověk ubíjí ptactvo, ryby i zvěř,
aby zahnal svůj hlad, žízeň a nemoci,
a dokonce olupuje i druhé.
To Já by totiž pro zisk a slávu
zavraždilo i vlastní rodiče
či odcizilo majetek tří klenotů,
aby se stalo palivem v pekle Avíči.
Proto kdo z moudrých by toto Já bral za své,
kdo by je střežil, kdo uctíval,
kdo by v něm neviděl nepřítele,
kdo by jím nepohrdal?

Šántidéva

Snažíme-li se v životě najít vyrovnanost a střední cestu, není pro běžný život nutné zcela se vyhýbat sebelásce. Střední cestu, tedy rovnováhu můžeme najít moudrým kombinováním lásky k sobě samému (sebeláska) a lásky k ostatním (altruismus).

Pojďte společně se mnou meditovat prostřednictvím meditačních audio nahrávek.
Přečtěte si o nich více zde.