Opojení emocemi a střední cesta

Občas se objeví lidé, kteří nás svým chováním rozčilují, nenechávají nás klidnými. Nebo takoví, kteří jsou přesvědčeni o své pravdě, o svých dokonalých schopnostech i přesto, že většina ostatních racionálně smýšlejících vidí něco docela jiného. Opojení domněnkou své vlastní dokonalosti je stejné jako opojení, které v nás vyvolávají pocity zamilovanosti, skrze kterou taktéž nevidíme nedostatky. Tak fungují emoce – zastírají zdravý úsudek a rafinovaně zakrývají pravou podstatu všeho. Vadí nám takoví lidé, někdy jsme kvůli nim agresivní, nepřátelští a přepadají nás podobné nálady. Nenechejme se tím však zmást, je to jen projekce naší vlastní mysli.

Otočme celý náhled a uvědomme si, že tito lidé se chovají podivně nikoliv proto, že by byli do určité míry spokojeni, ale proto, že jsou v životě nespokojeni. Že hledají své uplatnění, snaží se do společnosti zařadit a třeba se jim to dlouhodobě nedaří. Nevědí, co chtějí a potulují se životem prapodivným způsobem definovaným jako jízda na houpačce – jednou hodně nahoře, jindy hodně dole. Tito lidé dost možná ve svém životě nemohou najít zlatou střední cestu a postupně se uchylují ke krajním východiskům – hledají řešení v drogách, provokuje je úspěch druhých, mermomocí se stavějí do falešných společenských rolí, odstraňují ze svého okolí ty, které dříve vnímali jako svoji pomocnou ruku. Dělají unáhlená řešení a stejně unáhleně u nich vyprchávají i úvodní euforická nadšení. A právě tato vyprchávání falešných očekávání jsou deprimujícím zážitkem, který se opakuje zas a znova.

Na takové bychom neměli být naštvaní. Právě naopak by pro nás měli být objektem, který vyvolává silný soucit a pochopení souvislostí o tom, že hledají štěstí tam, kde se štěstí nenachází. Pokud je to jen trochu možné, měli bychom se snažit jim pomoci. Ovšem za předpokladu, že o to sami alespoň trochu jeví zájem.

Pojďte společně se mnou meditovat prostřednictvím meditačních audio nahrávek.
Přečtěte si o nich více zde.