WANG Hranice

Chhusya Galli, Jyatha, Thamel
Kathmandu, Nepal
❤️

Přátelé, každý masér má svůj osobitý rukopis. Jeden se úpěnlivě soustředí na své ruce, druhý zase vnímá to, co je oku neviditelné a ruce mu jedou jako dobře promazaný stroj. Mezi sebou se jako lidé lišíme a každému člověku vyhovuje něco jiného. A já vás zvu na mé masérské lehátko. Pokud si uděláte čas, prostudujte si tyto webové stránky a přijďte se položit, zažít masáž na vlastní kůži.

Masírování, stejně jako službu všeobecné sestry, považuji za společenské úkoly. Kromě mnoha jiného si uvědomuji, že se s lidmi setkávám u masérského lehátka v důvěrných podmínkách, v jakých se tito lidé nesetkají se svými rodinnými příslušníky třeba nikdy za celý život. Necháváte mě pracovat ve vašem osobním prostoru a to není malá věc. Tuto vaši důvěru vnímám jako velký závazek a je to právě ona, která mě motivuje, abych nepřestával masírovat.

Nakonec, masáž pro mě není jen rychlé a strojové provedení předem stanovených hmatů. Masáž je podle mého způsobu chápání netradičním časem v masérně spojeným nejen s odpočinkem fyzického těla, ale také mysli.

Každý den je potřeba najít si něco, pro co se můžeme radovat a jak bychom mohli druhým pomoci. A také je dobré poděkovat za každý nový den, do kterého se můžeme probudit. Když večer usínáme, nikdy si nemůžeme být jistí, jestli přijde nový den nebo nový život.

Jmenuji se Vladimír Hajduk a zabývám se nejen poskytováním masérských ošetření na základě vázané živnosti, ale také technikami indické nauky – především relaxačními metodami a postupy, které přinášejí zklidnění a ustálení mysli. Výrazně mě inspiruje tibetský buddhismus linie dalajlamů. Jsem v kontaktu se studijní skupinou tibetského buddhismu v Praze a s jejím svolením v Hranicích vedu buddhistické meditace pro veřejnost. Karma Orgyen Drodul je Dharma jméno, které jsem obdržel od svého učitele v červenci roku 2023.

V roce 2021 se mi podařilo dokončit vzdělání v oblasti koučinku a mentoringu a získat mezinárodní certifikaci. Toto studium mě překvapilo hned několikrát, ale nejvíce tím, jak úžasně bylo v souladu s filozofií, která mi dává nejvíc smysl a kterou studuji. Rád pomohu i vám na cestě ke klidnější mysli, lehčímu tělu i efektivnímu řešení stresu a odstoupení od neustálých problémů, aby jejich dopady na nás nebyly tak značné – abychom byli schopni vnímat je s nadhledem.

Jak to mám s Buddhovou filozofií?

Jelikož témata, která člověk řeší v běžném životě den co den, přinášejí řadu otázek, snažil jsem se na své otázky v minulosti najít odpověď. Nějak je vysvětlit a najít řešení problému. Přebíhal jsem od jednoho učení ke druhému, k různým výkladům a časem jsem se dostal právě k buddhismu. Vyžaduje podrobení všeho, co člověk řeší, důkladné analýze, která nás dovede k přesvědčivému logickému vysvětlení. Nemusíme sami sobě ani ostatním nalhávat nic o tom, jak se věci opravdu mají. Neboť jsem analytický typ, vyhovuje mi tento směr. Občas mi někdo řekne, že se nikam nechce škatulkovat a tak to pro něj není. Velká síla tkví v tom, že se člověk nemusí považovat za buddhistu a řadit se k jakémukoliv směru a přesto pokud bude meditovat, přemýšlet a analyzovat věci kolem sebe, dojde k totožným závěrům jako Buddha, který byl mimochodem také člověkem z masa a kostí, stejně jako my.  Proto mám jeho učení rád, neboť v něm popisuje realitu takovou, jaká je. Popisuje běžný život i vesmír a rozebírá transcendentní témata.

Buddhismus je často označován jako náboženství a je pravdou, že postupem času se na čistou filozofii (nauku o mysli a jevech), jak ji vyložil Buddha, začaly vrstvit i záležitosti vykazující náboženské prvky, které se následně rozdělily do nepřeberného množství směrů a tyto buddhistické směry mezi sebou dokonce v některých případech mají názorové rozpory. Když se poté člověk s těmito směry seznámí, někdy zjistí, že má hlavu zmatenou ještě více než dříve. Je to i můj případ. Buddha svého času seděl pod stromem bódhi a hlubokým meditačním setrváním a analýzou mysli došel k rozpoznání její pravé povahy a porozumění různým zákonitostem. V kanonických textech nejsou zmínky o tom, že by se historický Buddha k někomu modlil nebo jej dokonce prosil o spásu. Pro mě osobně se modlitba váže ke křesťanské historii Evropy a tuto modlitbu chápeme jako prosbu, jako žádost o spásu, jako volání o pomoc k Bohu, který je všemohoucí a má absolutní kontrolu nad naším osudem, přičemž tímto přístupem se často vzdáváme vlastní zodpovědnosti a odevzdáváme svůj život někomu jinému. Buddhovi však svůj život neodevzdáváme, neboť on by si jej ani nevzal. Technicky to není možné a taky co by s ním dělal? 🙂 Abychom prozřeli, pochopili pravou povahu naší mysli, oslabili a nakonec zcela vykořenili trápení v našich běžných životech, není potřeba se modlit. Je moudré jít ve šlépějích Buddhy a zkoumat způsobem, jakým i on zkoumal náš svět a celý vesmír. Neříkám však, že například praktikování poklon s věnováním zásluh našim učitelům je něco špatného. Naopak – poděkovat učitelům za to, že udržují učení živé a dostupné je velmi vhodné stejně jako si přát jejich dlouhověkost a pevné zdraví.

Mohu říct, že stejně jako mnoho jiných nezařazených buddhistů (nebo lidí, kteří přemýšlejí jako Buddha, ale neoznačují sami sebe ani jako buddhisty) definuji celou tuto filozofii zkratkou FEP – filozofie, etika a psychologie. Nauka o celém vesmíru, karmě, příčinách utrpení, způsobech jak se z utrpení vymanit a jak pracovat se svou myslí (ve své primární verzi jak ji Buddha před 2600 lety vyložil) zkrátka a jednoduše není náboženstvím, neboť nejenže primární stvořitel neboli Bůh vůbec svou definicí nezapadá do toho, jak funguje vesmír, ale navíc v žádné nauce Buddha o žádném stvořiteli nevyučoval.

Zkrátka a dobře se považuji za tuláka jednoduše žijícího a zkoumajícího starobylou filozofii, která je platná dodnes a vždy bude. Jsem buddhista, kterému přidělili tibetské jméno, ale neřadím se do žádné školy, která vznikla až později po Buddhově učení. To mi někdy činí větší či menší potíže, neboť nezařazený se jako kousek hedvábí vznáším vzduchem a jen jsem. Teď a tady. Zkoumám filozofii. Jako bytost v lese, jen v betonové zástavbě. 🙂

Proto veškeré postoje, někdy rady a nápady, které vám dávám, nepramení z žádného pevného zařazení v konkrétní škole. Vycházím z původního učení Buddhy (dnes jej praktikují tzv. lesní mniši, kteří se zdržují často v přírodě, zkoumají základní okruhy učení podle Buddhy a praktikují meditaci vipassana) a dále vycházím ze své vlastní trošky zkušeností.

Na závěr tohoto pojednání si připomeňme tematická slova 14. dalajlámy, která mě nepřestávají inspirovat:

“Všechno, včetně našich vlastních prožitků, radosti, štěstí, smutku, bolesti… to všechno má své příčiny a podmínky. Ze své přirozenosti usilujeme o štěstí, radost a spokojenost a nechceme problémy, utrpení, úzkost, stres, osamělost a podobně. Štěstí ale nepřijde jen díky modlení a přání. Ne. Musíme znát příčiny štěstí, klidné mysli. Podobně úzkost, stres, vztek, nenávist… ty také neodejdou díky modlitbě. Musíme se vypořádat s příčinami těchto negativních emocí. Tak můžeme tyto negativní rušivé emoce omezit. Buddhismus, jak už jsem řekl, se nespoléhá na modlitbu, ale na cvičení mysli, na analyzování skutečnosti, příčin a následků. Metodu analýzy využívají i vědci – zkoumají příčiny. V medicíně jsou bolesti příznaky nemoci. Chceme-li vyřešit příznaky, bolest, musíme se zaměřit na příčiny. A to je podobné. Buddhistický přístup spočívá v analýze samotných emocí, samotné mysli a vnitřních a vnějších podmínek. Příčina většiny potíží není vně, nejsou to naši nepřátelé. Skutečným původcem potíží jsou vaše vlastní negativní rušivé emoce. Právě ty jsou skutečným výtržníkem. Dokud tento výtržník vyvíjí aktivitu, pak můžete mít ty sebelepší hmotné podmínky a klidné mysli přesto nedosáhnete. Jakmile ten vnitřní výtržník ztratí sílu, potom nezáleží na vnějším prostředí, na okolnostech – i když budou nepříznivé, můžete si zachovat klidnou mysl. Toho dosáhnete cvičením mysli, ne modlitbami, ne vírou, ale prostým duchovním cvičením, analýzou, bdělostí. Tento aspekt se netýká náboženství, ale prostého cvičení mysli. Někdy říkám, že se všichni učíme tělesné hygieně a věnujeme jí pozornost, abychom dosáhli dobré fyzické kondice, abychom předešli nemocem a tak dále. Podobně existuje hygiena emocí – jak předcházet negativním emocím a pokud přecejen vzniknou, lze se s nimi vypořádat. To můžeme považovat za akademický obor o tělesné pohodě a duševní emocionální pohodě.”

Svět pocitů nebo jemnohmotné tělo funguje na pomezí kognitivní mysli a fyzického těla a je složeno ze tří prvků: prána (energie), nádí (kanály) a bindu (esence). Nádí jsou energetické kanály, skrz něž proudí naše energie, mohou být zamotané nebo průchozí a energie jimi buď proudí nebo stagnuje. Bindú, neboli esence jsou semínka radosti, blaženosti, ohleduplnosti a soucitu. Když je naše energie přestimulovaná, může dojít k jejímu zaseknutí v horní části těla, kde pak neustále “bzučí”. Tato rychlá energie může navozovat úzkostné stavy a chronický stres. Cítíme neklid, i když odpočíváme. Jsme neustále stimulovaní, ale nikam se neposouváme.
~ Tsoknyi Rinpočhe

Jaké máme možnosti…

Jaké máme možnosti…

Možná mi to uvěříte a možná také ne…kolik znám nebo jsem znal lidí, kteří trpí či trpěli skutečně vážnými onemocněními se kterými si nedokázala poradit už ani alopatická medicína. Část pacientů mělo v životě současně psychické potíže vyvolané emocionálním znečištěním způsobeným různými příčinami. Většinou by se dalo jednoduše říci, že tito lidé docela citelně strádali – někdo blízký se k nim dlouhodobě nepěkně choval, neměl dobré vztahy v rodině, nebyl spokojen se svými životními výsledky, nenašel smysl svého života, hledal štěstí tam, kde se štěstí nikdy nenacházelo a nacházet nebude. Lidé jsou frustrovaní a dělají zoufalé činy. V konečném důsledku vyvstává agresivita, nenávist, závist a podobná karmicky špatná rozpoložení.

Pojďme s tím společně pracovat.

Města, ze kterých nejčastěji startujete…