Zamyšlení, která přináší čas a energie

.
ZAMYŠLENÍ, KTERÁ PŘINÁŠÍ ČAS A ENERGIE,

jsou v čase skládané myšlenky, které měním na slova.

~~
Někdy řekneme „Já jsem špatný“, „Já jsem to neudělal dobře“, „Já jsem nejlepší a nikdo není lepší.“ a podobné JÁjovství.
Když se na Já podíváme buddhisticky, můžeme pohled rozdělit na dva typy. Na zdravé vnímání sebe samého a nezdravé vnímání sebe samého.
Nezdravé vnímání sebe samého je prezentováno přesně těmi větami, které jsem uvedl a podobně laděnými tvrzeními nebo myšlenkami.
Zdravé vnímání sebe samého je založeno na pozorné analýze. Analýza je v buddhismu klíčovým atributem. Jelikož říkáme, že všechny věci jsou složené, i domnělé JÁ musí být podle tohoto tvrzení složené. JÁ si při používání JÁjovství můžeme představit jako velkou pevnou kovovou kouli. Iluzorní nevědomý pohled vidí solidní pevnou kouli – JÁ.
Pokud se na tuto koulí JÁ podíváme hodně zblízka, vědomý a zdravý analytický pohled nám odhalí, že JÁ, které původně letmo vypadalo jako něco solidního, jednotného a nerozbitného, se skládá z tisíců jednotlivých částic. Podíváme-li se pod mikroskopem, objevíme další miliony menších atomů.
Který z těchto atomů je ten, který reprezentuje JÁ? Na který z nich spolehlivě můžete prstem ukázat a říct o něm, že tenhle jediný atom je samotné JÁ? Na žádný. Domnělé JÁ je jevem složeným a tím pádem nestálým. Složeným z několika atomů, pod kterými si můžeme představit například vědomí, sluch, čich, chuť, hmat a nespočetné množství dalších okolností.
Proto je chápání JÁ nezdravým vnímáním sebe samého nesmyslem a iluzorní nestálou záležitostí.
Buddha tedy říká, že jediné, co z vlastní podstaty mysli vyvěrá samo o sobě, je soucit, pochopení a všeobjímající láska. Tato slova potvrzuje také Jeho Svatost Dalajlama XIV., když často mluví o skutečnosti, že všech 7 miliard lidí na planetě je přímo závislých na soucitu a lásce. Zcela určitě po narození a ještě několik měsíců poté, kdy jsme závislí na mateřském mléku a zejména také na soucitu a lásce matky. Nebýt soucitu (compassion), zemřeli bychom. Proto jsou soucit, pochopení, láska a ostatní ctnostné vlastnosti tím, co samo ze své podstaty vyvěrá z toho, čemu se někdy říká JÁ. Máma nepřemýšlí, jestli má být soucitná nebo ne. Je to přirozenost, která vzniká. To je zdravé vnímání sebe samého.
10.5.2019
~~
Jednoduše řečeno někdy reaguji se zpožděním. Někdy s menším a někdy s větším. Tím, jak studuji buddhismus, poznávám jeho pohled na emoce a život jako takový, hodnotím situace, se kterými se člověk setkává v běžném životě, jinak než dříve. Někdy, když vidím, že lidé reagují způsobem příliš ovlivněným emocemi, který je v buddhismu vnímán jako projev nevědomosti a ztráty pozornosti, které jsou dále vnímány jako zdroj utrpení a bolesti…jednoduše se mi nechce v takové situaci reagovat ihned, instantně umírněným způsobem. Předpokládáme, že euforicky jednající člověk podvědomě očekává od okolí euforické reakce, aby byly jeho euforické domněnky potvrzeny jako správné a aby takový člověk měl pocit, že je vše správně. Holt někdy takový pocit nesdílím a proto raději čekám, až emocím vyprchá náboj, teprve potom reaguji. Schopnosti vidět ve všech emocích jistou pachuť nestálosti a zdroje utrpení často vede k tomu, že si zachováme odstup a vnímáme jen silné soucítění s druhými lidmi, slova nejsou z mé strany potřeba. Kdybych se měl vyjádřit k reakčním časům na Facebooku či jiných sítích, všeobecně v prostředí internetu… Nebuďme tolik podráždění, když někdo reaguje se zpožděním nebo způsobem, který není podle našich představ. Na světě je velmi málo věcí, které můžeme mít zcela pod kontrolou. I kdybychom měli pod kontrolou 99% dění, tak stačí jen 1% toho, co pod kontrolou nemáme, aby nám ukázalo, že nám ledacos protéká mezi prsty. Pouhé jedno procento nám může ukázat sílu omylu našeho pohledu.
20.2.2019
~~
V předvečer kouzelného času mohu zhodnotit nejčastější zdroje strasti a smutku, kterými lidé, se kterými jsem se setkal, trpí. Nemoc blízkého člověka je událost, se kterou se dá těžko vyjít. Může nám být ale připomenutím, abychom si vážili každého předchozího dne, kdy blízkého člověka můžeme mít blízko u sebe. Časy se mění, uvědomujme si křehkost okamžiku. Zažívání vnitřní nervozity, nepříjemných vibrací, noční nespavosti a pocitu vyčerpanosti po mnohahodinovém spánku. Symptomy, které častokrát lze efektivně řešit, když se zaměříme sami na sebe. Meditujeme nebo spočíváme sami se sebou alespoň chvíli. Jsme každý den alespoň hodinu v tichu, provádíme důsledně duševní hygienu. Výmluva, že nemáme čas, je jen pokusem omluvit potřebu být důsledný. Druhé osoby nám někdy vytvářejí pocity méněcennosti. Pamatujte na křehkost okamžiku, na zázrak že teď můžeme žít a především na to, že původně je člověk člověkem, na jedné úrovni. Všichni konáme tak, jak nám je karmicky dovoleno. Konejme a mysleme na to, že je-li nám někdo společensky nadřazený, pak je tato hierarchie vytvořena myslí člověka a zájmem poháněným egem. Jakákoliv společenská nadřazenost vs. podřízenost je představa, kterou není potřeba se příliš zabývat a nechat se jí znepokojovat. Hlavu vzhůru a konejme. Karma vše hlídá. Konejme bez ohledu na to, co si hlava myslí. Konejme bez ohledu na to, co si kamarádi, přátelé nebo kdokoliv druhý myslí. Má-li váš záměr dle vás smysluplný náboj, pak tento náboj by měl být jediným rozhodujícím.
23.12.2018
~